Kategorie: Sezóna 2013

VŘSR – Memoriál V. I. Lenina v PÚ 2013

Soutěž o putovní pohár VŘSR memoriál V. I. Lenina 2013, 26. 10. 2013 v Širokém Dole.

Tak jsme se konečně dočkali…den D a vrchol sezony se přiblížil – Soutěž o putovní pohár VŘSR memoriál V. I. Lenina. Stejně jako loni, ani letos se nám nevyhnuly problémy se sestavou – opět jsme byli nuceni shánět náhradu, a tu jsme našli v Jardovi, který s námi už několik závodů absolvoval a Lukášovi, který chudák asi netušil do čeho jde. Sešli jsme se den předem, abychom nachystali výzbroj a výstroj a také dostatečné zásoby pití pro případ nenadálých změn počasí, ke kterým došlo třeba loni. Předpověď tomu nenasvědčovala, ale co kdyby… :-)

Start z hasny, která pro tentokrát posloužila také jako noclehárna, byl v dosti nekřesťanskou hodinu, a to ve 4:30. Řízení jsme svěřili do rukou „Herr Velitele“, čehož jsme později, stejně jako pokaždé, litovali. Cestu totiž opět provázela jízda „zkratkami“. Jak jsme byli rádi, že jsme vyrazili s předstihem. Náš rádoby řidič totiž nedůvěřoval Zuzance a jejímu hlasu, který vycházel z navigace, a proto jsme opět bloudili…nechybělo ani projíždění uzavírkami vybavených značkami B1: Zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech. Nicméně jsme po několika hodinách dorazili na místo určení a dokonce včas.

Po slavnostním zahájení, které se tentokrát neslo v duchu velmi smutné události, byly zahájeny útoky, a to v kategoriích ženy, veteráni a nakonec muži. Družstev bylo celkem 207, což byl rekord a zřejmě se jednalo o největší soutěž, která byla kdy pořádána. Startér si stanovil normu 30 družstev za hodinu, a pečlivě ji dodržoval. My jsme měli startovní číslo 111, takže dle odhadů jsme na start měli jít po 14. hodině, což znamenalo spoustu času, který jsme vyplnili sledováním útoků a  různých zajímavých objektů. Rychle nám to tedy uteklo a my jsme šli na start. Ještě tedy náš velitel poskytnul rozhovor pro televizi, což ho bude stát nějakou tu láhev alkoholu :-)

Nervozita byla znát na nás všech, nikdy jsme v tomhle složení neběželi a moc tomu nepřidalo ani dlouhé čekání. Složení týmu ale napovídalo, že by výsledek nemusel být nejhorší. Všechno klaplo jak mělo - start se povedl, „zadek“ na výbornou, pouze vepředu se nám povedlo udělat pár drobných chybiček ale výsledkem byl poměrně dobrý čas 15,64 s a malování, za které by se nemusel stydět ani Picasso 16,47 s. I tak jsme ale byli vcelku spokojení a zhodnotili jsme, že nejsme až takoví beznadějní zoufalci, jak to celou sezonu vypadalo… Velký dík patří klukům za pomoc, bez nich bychom to opravdu nedali.

Po skončení útoků, vyhlášení výsledků a různých soutěží o ceny jsme vyrazili směr domov. V Helmutovi panovala výborná nálada a cesta nám rychle utíkala. Letos nás neprovázely žádné komplikace v podobě nečekaného sněžení, zapadaných a v příkopě popadaných aut a dokonce jsme ani nebloudili. Soutěž se velmi vydařila, počasí bylo na výbornou a hlavně jsme splnili náš hlavní cíl – nezranit se. Už se těšíme na příští, již 16. ročník soutěže o putovní pohár VŘSR memoriál V. I. Lenina.


Náš pokus

pdfStáhnout článek v PDF formátu