Kategorie: Sezóna 2012

HLČR - Jirkov

Hasičská liga Českého ráje 12. 8. 2012 v Jirkově.

Neděle 12. 8. 2012 pro nás neznamenala nic jiného než, že nás čeká poslední kolo Hasičské Ligy Českého Ráje v Jirkově. U hasny se nás sešla více než polovina družstva, a tak jsme mohli vyrazit. Samozřejmě jsme se dovybavili nezbytnými povzbuzovadly, abychom byli na útok řádně „naShocklí“. Zda to k něčemu bylo, viz dále. Naše cesta vedla přes Dlouhé Polsko, kde jsme doplnili seznam pasažérů v Helmutovi o zbytek týmu a fan club, dále směr 86 km vzdálený Jirkov. Cesta proběhla bez větších komplikací, pouze nás chlapce a děvčata z Polabské nížiny opět zarazila skladba silnic v závěrečné fázi našeho výletu – klikaté a stále do kopce... A když už se zdálo, že cesta do kopce bude končit, tak se objevilo stoupání ještě větší.

Do cíle jsme dorazili se zapnutým topením kvůli chlazení s azbestovým odérem linoucím se z útrob našeho německého přibližovadla. K překvapení celé posádky vozu bylo na místním areálu již přítomno družstvo SDH Libice nad Cidlinou. Nejprve jsme se museli dohodnout, v jaké sestavě obě družstva poběžíme, aby bylo vše v rámci pravidel. SDH Libice šla jako druhá v pořadí a útok jim bohužel nevyšel dle představ. Hned po odběhnutí se sbalili a bez rozloučení zmizeli, čímž přišli o body a věcné ceny. My jsme šli na start jako devátí. Útok se nepovedl ani nám. Zřejmě krátká doba aklimatizace a menší koncentrace vzduchu v této nadmořské výšce způsobila zaseknutí se obou proudů na základně, což mělo vliv na celkově dobře rozběhnutý pokus. Celkově z toho bylo jedenácté místo, tedy stejně jako na memoriálu Miroslava Fejfara, ale pětibodový příděl nám dle našich propočtů těsně zaručoval desáté místo v celkovém umístění. O to větší překvapení bylo, když jsme později nalezli naše jméno na celkovém pořadí až u jedenáctky. Po menším pátrání jsme zjistili, že komplikace způsobilo jedno družstvo, které zřejmě nevědělo pod jakým názvem vlastně běhá. Smutné a poměrně degradující HLČR je, že tyto nepříjemnosti způsobilo stejné družstvo již loni. Ale zpátky k Jirkovu. Pořadatelsky byla soutěž zdařilá, občerstvení uspokojující a příjemně nás překvapila nepřítomnost žlutočerných hajzlíků s žihadly, kterých jsme si užili víc než dost loňského roku.

Se smíšenými pocity jsme vyrazili směr Dlouhé Polsko. Jak jsme byli naivní, když jsme se nedrželi vlastních instinktů a rozumu a nechali se ukecat na jinou trasu, než jakou jsme jeli ráno. Po ranním vysokohorském výstupu se nám zdálo, že cestou domů opět jedeme stále do kopce, což bylo proti veškerému lidskému a také našemu chápání. Po poznávacím zájezdu po cestách, kde všude byl Herr Velitel pro díly na své historické vozy vyrobené v AZNP Mladá Boleslav, s mezipřistáním v Jičíně v obchodním centru jsme dorazili do cíle. Při výsadku části družstva nás čekalo překvapení v podobě pozvání, občerstvení a posezení u babičky 2 (ale radši bychom řekli 4, a stále v to doufáme) členů (a členek) našeho družstva s ukázkovou drezůrou domácí zvěře, za což velmi děkujeme a omlouváme se za zdržování.

Po vydatném a pestrém občerstvení nám už zbývala pouze cesta do Úmyslovic. Opratí se chopil náš nejrychlejší řidič a běžec v jedné osobě a bezpečně nás dovezl na naši základnu. To byla naše poslední cesta ze závodů HLČR, zda pouze pro letošek se teprve uvidí. Teď už nás čeká pouze vyhlášení, kde, doufejme, převezmeme i nějaké dary.


Foto

Kompletní fotogalerii ze závodu naleznete v sekci Galerie.

Video

pdfStáhnout článek v PDF formátu